„Uměním si na živobytí nevyděláte. Je to ale výsostně lidský způsob, jak učinit život snesitelnějším.“ Kurt Vonnegut
Před polednem rozprávím se psem
do sebe zhrouceným
a docela rád ho chytám na švestkách
vyvracím jeho převratná tvrzení
do živého tnu tam, kde to bolí
aby bolestí kňučel
a nadobro uznal moji převahu
To se však většinou neděje
rozhovor vyčichá a do ztracena
vedené řeči
plynou nezávazně, tedy jen hladí
Konec je nasnadě:
já ústy, on tiše páchne naftalínem
a trpí jen na oko a pro radost
je vycpaný
stejně tak i kňour křivka a krkavec
Dejchá-li Hlavonožec do skleněných lahví
nadejchá v průběhu jednoho tisíce dní
několik hektolitrů čiré tekutiny
Ta bez chuti a bez zápachu
teprve tento a onen získává
necháme-li v ní do času tlít
něco výhonů zelených rostlin
Nejlépe se hodí puškvorec
a pak jakýsi smrdutý košťál
který miloval hrbáč Quasimodo
Laskavě se račte posadit, již se připozdívá,
za chvíli podomek přinese čaj
a slečna Pasportová něco na zub.
V čase mezi odchodem a příchodem,
hleďte sledovat záclony bedlivě,
neboť jejich pohyb je nesnadno postižitelný,
přesto máme se správcem podezření,
že v domě bytuje průvan.
A to je nešťastné uvážíte-li,
že jsme nedávno spárovali okna,
v přízemí sloním lejnem,
na patře oslím.
když místo podlah v domě teče řeka a boty odplouvají do ulic
lovci medúz tiše v pramicích proplouvají ulicemi
aby v černobílém světle oprýskaných fasád a olověných mraků
zlovili medúzy – sáčky od svačin
jeden po druhém
kus po kuse
dokud tuna od tuny pojde
a po dobrém úlovku se opijí v kašně
jediném suchém místě široko daleko
a jejich smích zní jako když se třídič odpadů
přehrabuje v hromadě igelitových tašek
na hraniční na náměstí žulovém prodávají
jogurty
po dvaceti v ledem vychlazené piksle
tu a tam sýpky kol akáty a z kočičích hlav
povrchy průjezdů
průchodů
odchodů do důchodů
průniků a úniků z průserů
oprýskané fasády
klid horko a vzdoušek k nakousnutí
náměstíčko ne do rovna ale povrch geoidu
tak musí vypadat ráj
a tak to sakra bude
Zapátral ve vzpomínkách
ale nad mořem nebyl
a nebyl ani nad mořem ani nad pevninou
nebyl nikde kde už byl
byl tam kde nikdy nebyl
tak Bože kde to jen je
je tam kde je a
zůstane tam přes noc
ano přes noc ale tu přece důvěrně zná!
16. 05. 2021
Sebevražda není pěkná věc, pomyslel si filosof. Ale byli jste někdy v muzeu moderního umění?
16. 01. 2021
Když filozofa operovali, na chvíli se lékařům ztratil. Jeho duše putovala po nemocnici, až se dostala na gynekologické oddělení. Před porodním sálem seděl schlíplý Kierkegaard a čekal, až jeho žena Regina porodí. Náhle se otevřely dveře od porodního sálu a sestra na Kierkegaarda houkla, že má syna. Kierkegaard jen procedil mezi zuby: „Nejsem hoden“.