Petr Peřina je autor tisíců (103) kreseb, maleb, básní a jiných textů, zejména úředních dopisů. Pachtovní smlouvu je schopen napsat na sto (102) způsobů. Má za sebou dvě (21) nesamostatné výstavy, jednu (20) pochvalu od Ludvíka Kundery a pracovní hodnocení B+. Vyznáním je řecko-římský zápasník. Stejně má ale nejradši matematiku a filozofii. Neví, zda fandit Eulerovu číslu nebo Napierově konstantě. Ve filosofii fandí Schopenhauerovi, a proto se raduje ze všech špatných věcí.
Více o autorovi.

„Uměním si na živobytí nevyděláte. Je to ale výsostně lidský způsob, jak učinit život snesitelnějším.“ Kurt Vonnegut

Zobrazit další kresby

Den ve městě
2003

Neměli párky, jen ptáci klece.
Problematický chod hodin na skladě.
Pro hustý vzduch nešel stroj přece,
a nebyl tedy měřen čas.
Vyšli jsme ven.
Tentýž vzduch oblažoval nás,
i vysoké pece
i torza stromů.

Masný krám
2003

Ve zdi je oko a dívá se
ve zdi je ruka bez prstů
ve zdi je ucho co poslouchá
divokých mušáků rej
na zdi je obraz a dívá se
na zdi je mapa rozlezlá
na zdi je mládenec snovající
talíř pro střívka vyhřezlá
ve zdi je kámen chladící
na zdi je řezník plnící
vnitřnosti hmyzími cáry
na zdi se v pondělí otvírá
ve zdi se v sobotu zavírá
cechu svého masný krám
v neděli celý den prozívá
na večer s úsměvem ožívá
živnostník s nadbytkem údů

hodiny s kukačkou
2019

V myslivně u rybníka nezůstali jediné hodiny s kukačkou.
V předsíni je ukradli lesní dělníci.
V síni je rozstřílel dvanáctkou hajnej.
V ložnici řádily báby s roštím.
Na půdě žádné nejsou, stejně tak ve sklepě.
V chlévě nikdy nebyly a
na hajzlu,
na hajzlu je nebezpečné odměřovat čas,
zvláště ne tak,
že na tebe zakuká dřevěný pták.

Záznam 22
2017

na hraniční na náměstí žulovém prodávají
jogurty
po dvaceti v ledem vychlazené piksle
tu a tam sýpky kol akáty a z kočičích hlav
povrchy průjezdů
průchodů
odchodů do důchodů
průniků a úniků z průserů
oprýskané fasády
klid horko a vzdoušek k nakousnutí
náměstíčko ne do rovna ale povrch geoidu
tak musí vypadat ráj
a tak to sakra bude

Muž s tváří šachovnice
2003

Muž jehož obraz pozorujeme v zrcadle
má paranormální oko
díváme-li se zblízka
zjistíme přítomnost čtyřiašedesáti polí
jako u mouchy či u pavouka

A co víc ?

Celkový výzor jeho tváře není laskav
a jak by mohl být
jedná-li se o zločince z nejhorších
klonovce a paskvilce

Ptám se tedy toho muže :
jak často a jak zřídka
hejbeš kostrou koně na šachovnici
ty jedna šestnáctino černejch kamenů ?

Neodpoví –
zuby z čelisti horní a dolní
se od sebe nehnou
drženi tajemnou silou
a tou disponují jen vyřezávané figury

Dejchání  do skla
2003

Dejchá-li Hlavonožec do skleněných lahví
nadejchá v průběhu jednoho tisíce dní
několik hektolitrů čiré tekutiny
Ta bez chuti a bez zápachu
teprve tento a onen získává
necháme-li v ní do času tlít
něco výhonů zelených rostlin
Nejlépe se hodí puškvorec
a pak jakýsi smrdutý košťál
který miloval hrbáč Quasimodo

Zobrazit další texty

16. 05. 2021

Z filosofického ústavu – kapitola šestá

Sebevražda není pěkná věc, pomyslel si filosof. Ale byli jste někdy v muzeu moderního umění?

16. 01. 2021

Z filozofického ústavu – kapitola pátá

Když filozofa operovali, na chvíli se lékařům ztratil. Jeho duše putovala po nemocnici, až se dostala na gynekologické oddělení. Před porodním sálem seděl schlíplý Kierkegaard a čekal, až jeho žena Regina porodí. Náhle se otevřely dveře od porodního sálu a sestra na Kierkegaarda houkla, že má syna. Kierkegaard jen procedil mezi zuby: „Nejsem hoden“.