„Uměním si na živobytí nevyděláte. Je to ale výsostně lidský způsob, jak učinit život snesitelnějším.“ Kurt Vonnegut
v lihovarech je plno a smrad
Madle stéká mléko po bradě
a slívy putují do povidel
nebudeme křičet
střepy lahví přeříznou natržený knot
nebude smradlavý čoud
nikdy, nikudy
takže asi také nikam a nikde
Ve zdi je oko a dívá se
ve zdi je ruka bez prstů
ve zdi je ucho co poslouchá
divokých mušáků rej
na zdi je obraz a dívá se
na zdi je mapa rozlezlá
na zdi je mládenec snovající
talíř pro střívka vyhřezlá
ve zdi je kámen chladící
na zdi je řezník plnící
vnitřnosti hmyzími cáry
na zdi se v pondělí otvírá
ve zdi se v sobotu zavírá
cechu svého masný krám
v neděli celý den prozívá
na večer s úsměvem ožívá
živnostník s nadbytkem údů
Po letech bádání a slepých uliček
potem zpleněných podpaží
a vřící krví uvařených mozků
po letech strádání doktorů a magistrů
výměn ředitelů a ministrů
uvedl Cermat do světa jednotné zadání testové otázky
pro všechny povinné maturitní předměty:
V místnosti kde se odehrávala drobná myší dramata,
bytovala i spousta lidských věcí.
Dnes už je vymalováno, jen v rohu prýská zeď,
schovaná za postelí jednoho z tlustých chlapců.
Místnost je dobře větrána,
takže nevadí ani truhla od pšenice v druhém rohu.
Ve třetím rohu jsou jen dveře
a místnost má půdorys tvaru trojúhelníku,
jehož strany svírají,
úhel všehovšudy stodevadesáti stupňů,
přičemž postel i truhla jsou pravoúhlé.
Bože ochraňuj královnu!
V myslivně u rybníka nezůstali jediné hodiny s kukačkou.
V předsíni je ukradli lesní dělníci.
V síni je rozstřílel dvanáctkou hajnej.
V ložnici řádily báby s roštím.
Na půdě žádné nejsou, stejně tak ve sklepě.
V chlévě nikdy nebyly a
na hajzlu,
na hajzlu je nebezpečné odměřovat čas,
zvláště ne tak,
že na tebe zakuká dřevěný pták.
Zapátral ve vzpomínkách
ale nad mořem nebyl
a nebyl ani nad mořem ani nad pevninou
nebyl nikde kde už byl
byl tam kde nikdy nebyl
tak Bože kde to jen je
je tam kde je a
zůstane tam přes noc
ano přes noc ale tu přece důvěrně zná!
Dejchá-li Hlavonožec do skleněných lahví
nadejchá v průběhu jednoho tisíce dní
několik hektolitrů čiré tekutiny
Ta bez chuti a bez zápachu
teprve tento a onen získává
necháme-li v ní do času tlít
něco výhonů zelených rostlin
Nejlépe se hodí puškvorec
a pak jakýsi smrdutý košťál
který miloval hrbáč Quasimodo
16. 05. 2021
Sebevražda není pěkná věc, pomyslel si filosof. Ale byli jste někdy v muzeu moderního umění?
16. 01. 2021
Když filozofa operovali, na chvíli se lékařům ztratil. Jeho duše putovala po nemocnici, až se dostala na gynekologické oddělení. Před porodním sálem seděl schlíplý Kierkegaard a čekal, až jeho žena Regina porodí. Náhle se otevřely dveře od porodního sálu a sestra na Kierkegaarda houkla, že má syna. Kierkegaard jen procedil mezi zuby: „Nejsem hoden“.