Petr Peřina je autor tisíců (103) kreseb, maleb, básní a jiných textů, zejména úředních dopisů. Pachtovní smlouvu je schopen napsat na sto (102) způsobů. Má za sebou dvě (21) nesamostatné výstavy, jednu (20) pochvalu od Ludvíka Kundery a pracovní hodnocení B+. Vyznáním je řecko-římský zápasník. Stejně má ale nejradši matematiku a filozofii. Neví, zda fandit Eulerovu číslu nebo Napierově konstantě. Ve filosofii fandí Schopenhauerovi, a proto se raduje ze všech špatných věcí.
Více o autorovi.

„Uměním si na živobytí nevyděláte. Je to ale výsostně lidský způsob, jak učinit život snesitelnějším.“ Kurt Vonnegut

Zobrazit další kresby

V muzeu
2003

Před polednem rozprávím se psem
do sebe zhrouceným
a docela rád ho chytám na švestkách
vyvracím jeho převratná tvrzení
do živého tnu tam, kde to bolí
aby bolestí kňučel
a nadobro uznal moji převahu
To se však většinou neděje
rozhovor vyčichá a do ztracena
vedené řeči
plynou nezávazně, tedy jen hladí
Konec je nasnadě:
já ústy, on tiše páchne naftalínem
a trpí jen na oko a pro radost
je vycpaný
stejně tak i kňour křivka a krkavec

Situace není růžová
2003

Zapátral ve vzpomínkách
ale nad mořem nebyl
a nebyl ani nad mořem ani nad pevninou
nebyl nikde kde už byl
byl tam kde nikdy nebyl
tak Bože kde to jen je
je tam kde je a
zůstane tam přes noc
ano přes noc ale tu přece důvěrně zná!

Masný krám
2003

Ve zdi je oko a dívá se
ve zdi je ruka bez prstů
ve zdi je ucho co poslouchá
divokých mušáků rej
na zdi je obraz a dívá se
na zdi je mapa rozlezlá
na zdi je mládenec snovající
talíř pro střívka vyhřezlá
ve zdi je kámen chladící
na zdi je řezník plnící
vnitřnosti hmyzími cáry
na zdi se v pondělí otvírá
ve zdi se v sobotu zavírá
cechu svého masný krám
v neděli celý den prozívá
na večer s úsměvem ožívá
živnostník s nadbytkem údů

hodiny s kukačkou
2019

V myslivně u rybníka nezůstali jediné hodiny s kukačkou.
V předsíni je ukradli lesní dělníci.
V síni je rozstřílel dvanáctkou hajnej.
V ložnici řádily báby s roštím.
Na půdě žádné nejsou, stejně tak ve sklepě.
V chlévě nikdy nebyly a
na hajzlu,
na hajzlu je nebezpečné odměřovat čas,
zvláště ne tak,
že na tebe zakuká dřevěný pták.

medúzy ve městě
2019

když místo podlah v domě teče řeka a boty odplouvají do ulic
lovci medúz tiše v pramicích proplouvají ulicemi
aby v černobílém světle oprýskaných fasád a olověných mraků
zlovili medúzy – sáčky od svačin
jeden po druhém
kus po kuse
dokud tuna od tuny pojde

a po dobrém úlovku se opijí v kašně
jediném suchém místě široko daleko
a jejich smích zní jako když se třídič odpadů
přehrabuje v hromadě igelitových tašek

ukázalo se, že měl pravdu
2019

Pilot havarovaného letadla,
který byl nalezen opodál
s nohama zaraženýma tak,
že mu z nosu koukal kyčelní kloub,
zvolal z posledních sil:
„3329 – šrouby
bez označení – ostatní spojovací materiál“
Ukázalo se, že měl pravdu!

Zobrazit další texty

16. 05. 2021

Z filosofického ústavu – kapitola šestá

Sebevražda není pěkná věc, pomyslel si filosof. Ale byli jste někdy v muzeu moderního umění?

16. 01. 2021

Z filozofického ústavu – kapitola pátá

Když filozofa operovali, na chvíli se lékařům ztratil. Jeho duše putovala po nemocnici, až se dostala na gynekologické oddělení. Před porodním sálem seděl schlíplý Kierkegaard a čekal, až jeho žena Regina porodí. Náhle se otevřely dveře od porodního sálu a sestra na Kierkegaarda houkla, že má syna. Kierkegaard jen procedil mezi zuby: „Nejsem hoden“.