Petr Peřina je autor tisíců (103) kreseb, maleb, básní a jiných textů, zejména úředních dopisů. Pachtovní smlouvu je schopen napsat na sto (102) způsobů. Má za sebou dvě (21) nesamostatné výstavy, jednu (20) pochvalu od Ludvíka Kundery a pracovní hodnocení B+. Vyznáním je řecko-římský zápasník. Stejně má ale nejradši matematiku a filozofii. Neví, zda fandit Eulerovu číslu nebo Napierově konstantě. Ve filosofii fandí Schopenhauerovi, a proto se raduje ze všech špatných věcí.
Více o autorovi.

„Uměním si na živobytí nevyděláte. Je to ale výsostně lidský způsob, jak učinit život snesitelnějším.“ Kurt Vonnegut

Zobrazit další kresby

Masný krám
2003

Ve zdi je oko a dívá se
ve zdi je ruka bez prstů
ve zdi je ucho co poslouchá
divokých mušáků rej
na zdi je obraz a dívá se
na zdi je mapa rozlezlá
na zdi je mládenec snovající
talíř pro střívka vyhřezlá
ve zdi je kámen chladící
na zdi je řezník plnící
vnitřnosti hmyzími cáry
na zdi se v pondělí otvírá
ve zdi se v sobotu zavírá
cechu svého masný krám
v neděli celý den prozívá
na večer s úsměvem ožívá
živnostník s nadbytkem údů

byl jsem všude
2019

Zažil jsem dobu, kdy si děti vyráběli z ježčích kůží čepice proti učitelským pohlavkům.

Viděl jsem místa děsivá: ministerstva a ty jejich fištróny poskládané v patrech podle zasedacího pořádku: v přízemí krávy, na patře vepři a v podkroví bytoval nejvyšší vůl.

Bydlel jsem v atomovém jádře, adoptován subatomárními částicemi. Neutróny uctívali svého osvoboditele Samuela Cohena. Toho Cohena co slíbil lidstvu veselý termojaderný hřib, pak týden pohody a rychlou bolestivou smrt.

Nahlédl jsem kruh jako polygon. Zažehl jsem plamének naděje na kvadraturu kruhu. Všechno špatně! Jen jsem obrátit číselnou osu a před nekonečnou nudli nekonečna zařadil jedničku.

Navštívil jsem muzea v táborech smrti a v přilehlých prostorách zřel jsem nekonečné hromady šnuptlichů. Jaký to mučitel se srdcem velkým, větším než vývěva z hovnocucu, nechal trýzněné fasovat kapesníčky s monogramem?

v zajímavé místnosti
2019

Po letech bádání a slepých uliček
potem zpleněných podpaží
a vřící krví uvařených mozků
po letech strádání doktorů a magistrů
výměn ředitelů a ministrů
uvedl Cermat do světa jednotné zadání testové otázky
pro všechny povinné maturitní předměty:

V místnosti kde se odehrávala drobná myší dramata,
bytovala i spousta lidských věcí.
Dnes už je vymalováno, jen v rohu prýská zeď,
schovaná za postelí jednoho z tlustých chlapců.
Místnost je dobře větrána,
takže nevadí ani truhla od pšenice v druhém rohu.
Ve třetím rohu jsou jen dveře
a místnost má půdorys tvaru trojúhelníku,
jehož strany svírají,
úhel všehovšudy stodevadesáti stupňů,
přičemž postel i truhla jsou pravoúhlé.
Bože ochraňuj královnu!

krajíc chleba
2019

… ani mě moc nesere
když mě někdo sežere.

Hlučno
2003

Neznám nic strmějšího než ozvuk hlíz
pod povrchem tušený
krhavé echo maštěné mozkovou plenou
aby bolest byla o něco menší
těžko lze podezírat bramborový lán
hukot původem z lůna
zduřelých kořenů jen využívá
stejně tak molekul půdy
a pletiva chřástů
jakož i ztučnělé tkáně prasnic
jen jakoby
drásají obnaženou leb

Dejchání  do skla
2003

Dejchá-li Hlavonožec do skleněných lahví
nadejchá v průběhu jednoho tisíce dní
několik hektolitrů čiré tekutiny
Ta bez chuti a bez zápachu
teprve tento a onen získává
necháme-li v ní do času tlít
něco výhonů zelených rostlin
Nejlépe se hodí puškvorec
a pak jakýsi smrdutý košťál
který miloval hrbáč Quasimodo

Zobrazit další texty

16. 05. 2021

Z filosofického ústavu – kapitola šestá

Sebevražda není pěkná věc, pomyslel si filosof. Ale byli jste někdy v muzeu moderního umění?

16. 01. 2021

Z filozofického ústavu – kapitola pátá

Když filozofa operovali, na chvíli se lékařům ztratil. Jeho duše putovala po nemocnici, až se dostala na gynekologické oddělení. Před porodním sálem seděl schlíplý Kierkegaard a čekal, až jeho žena Regina porodí. Náhle se otevřely dveře od porodního sálu a sestra na Kierkegaarda houkla, že má syna. Kierkegaard jen procedil mezi zuby: „Nejsem hoden“.